„Čím větší je útočník, tím tvrději pak dopadne na zem.“

„Při boji musíš být agresivní. Agresivní ale musí být tvoje tělo, ne myšlenky.“

„Okolnosti? Kašlu na ně. Vytvářím si je sám.“

„Nejdůležitější je včas vidět, že útok přichází.“

„Všechno co uděláš musí být funkční.“

„Dokonalost technik má být podřízena psychickému výcviku.“

„Pokud si necháš svázat ruce, potom svázat nohy a pak nasadit oprátku na krk, ani Krav Maga ti nepomůže. “

„Vidět očima není totéž jako vidět myslí. “

„Většinou není problém zasáhnout útočníka. Ale vždy je problém nedovolit aby zasáhl on.“

„Nech útočníka dělat vše zbytečné, ale zabraň mu udělat cokoli by tě ohrozilo.“

„Pokud na něco hodně myslíš, abys to udělal dobře, nepovede se ti to.“

„Použij co nejefektivnější útok na nejzranitelnější místo útočníka.“

„Pokud útočníka zasáhneš(nebo on tebe), nepřemýšlej, nezastavuj, pokračuj dál. “

„Nikdy neopakuj to, co se ti poprvé nepovedlo.“

„Bez rizika není žádný souboj.“

„Předstírej nevědomost, ale nebuď blázen.“

„Pokus se nad útočníkem zvítězit argumenty. Jestliže to není možné, vtluč mu je do hlavy. “

„Když jsi napaden, instinkt chce zadržet dech a napnout svaly.Chyba. Buď uvolněný a dýchej.“

„Při tréninku důsledně odlišuj efektní od efektivního. “

„Krav maga není nic hezkého nebo fotogenického. Někdo by řekl, že je brutální a agresivní. Každopádně funguje. “

„Dobrá nálada sice nevyřeší všechny problémy. Naštve ale tolik lidí, že stojí za to si ji udržovat.“

„Bezpráví se často dopouští i ten, kdo něco neudělá. Ne jenom ten, kdo něco dělá.“

„Vyhne se nebezpečí, kdo se má na pozoru i když je v bezpečí.“

„Čiňte předem druhým to, co by oni činili vám“

„Člověk je bezmocný jen tehdy, když se bezmocným cítí.“

„Kdo zná druhé, je chytrý. Kdo zná sebe sama, je moudrý. Kdo přemáhá druhé, je silný. Kdo přemáhá sebe sama, je mocný. “

„Svého nepřítele nesmíš nenávidět. Ovlivňuje to tvůj úsudek.“

„Je trochu pozdě učit se plavat, když už jsi spadl do hluboké vody.“

„Zásadně se neperu, moc to neumím. Ale umím se výborně bránit. “

„Nebojuj jako dívka. Radši se nauč Krav Maga.“

„Potlač bolest. Strach přeměň v agresivitu.“

„Opatrný - ano. Ostražitý - rozhodně. Strach - ten ať má nepřítel. “

„Ono se snadno řekne - sebeobrana. Ale ten kdo se chce bránit, musí být připraven bojovat.“

SA vz. 58

SAMOPAL vz. 58

    Po zkušenostech z 2. světové války se začaly tříbit názory na skladbu ručních zbraní v moderní armádě. Jasně se už projevovala snaha o zjednodušení výzbroje vojáka, a to především cestou větší univerzálnosti zbraně. Nová zbraň měla současně pokrýt pásmo bojiště mezi 200 až 400 m, dosud nepříliš účinně vykryté samopalem na pistolové střelivo a armádní puškou s velkým dostřelem, a obě tyto tradiční zbraně nahradit.

 

Předchůdci - ČZ 515, ČZ 522, ZK 503 a ZB 530   

    Na novém druhu pěchotní zbraně začali okamžitě pracovat i čs. konstruktéři. Konkurenční modely vznikly v České zbrojovce ve Strakonicích a v brněnské Zbrojovce, včetně její pražské vývojové kanceláře, změněné později v Konstruktu Praha. V České zbrojovce vyvíjel mladý Jiří Čermák nejprve „samopal“ (podle dnešní terminologie útočnou pušku) ČZ 515, později ČZ 522, pražská Konstrukta – konkrétně bratři Josef a František Koučtí – se zapojila samopalem ZK 503 a o něco později se připojil i Václav Holek se svým samopalem ZB 530. Všechny tyto zbraně, konstruované pro nový čs. zkrácený puškový náboj 7,62x45 mm vz. 52, se spolu několikrát střetly ve srovnávacích zkouškách. K dalšímu vývoji byly nakonec vybrány samopaly ZK 503 bratří Kouckých a ZB 530, na kterém – po náhlé smrti V. Holka 13. prosince 1954 – pokračoval Jiří Čermák jako čerstvý zaměstnanec Konstrukty Brno, a od počátku roku 1955 také mladý absolvent vojenské akademie, Ing. Bohuslav Novotný.

Montáž dvou prototypů upraveného ZB 530 prováděl osvědčený montér a střelec Zbrojovky, pan Oldřich Pospíšil. Zhruba v polovině roku 1955 začaly první zkoušky, které prokázaly bezvadnou funkci zbraně, dobrou životnost a velmi dobrý rozptyl, dlouho ohlašované kontrolní zkoušky samopalů ZK 503 a ZB 530 byly ale náhle odloženy.

 

Nový vývoj

    Koncem roku 1955 byl dosavadní vývoj s okamžitou platností zastaven, čs. 7,62 mm náboj vz. 52 byl zavržen a přešlo se na sovětský náboj 7,62 vz. 43. Vývojem nového samopalu, zahájeným v roce 1956, byl pověřen Jiří Čermák; krycí název vývojového úkolu byl „Koště“. Současně stanovila armáda nové takticko-technické požadavky (TTP), které diktovaly důležité parametry zbraně. Tyto parametry ovlivnily koncepci i konečné uspořádání a vlastnosti zbraně a vtiskly jí podobu, kterou zná dodnes každý voják. Jmenujme zde jen nejpodstatnější z nich: náboj 7,62 mm vz. 43 (ostrý, svítící, průbojný-zápalný, atd.), hmotnost zbraně bez zásobníku - 2,7 kg (hmotnost zásobníku nebyla výslovně stanovena, považovala se ale za víceméně danou v závislosti na jeho kapacitě), kapacita zásobníku – 30 nábojů, délka zbraně - maximálně 850 mm, maximální procento poruchovosti - 0,3 % (z toho 1 %  závad lehce odstranitelných), životnost hlavních částí - 15 000 výstřelů, mířidla - otevřená, do 800 m, dělení po 100 m, rozptyl zásahů na 100 m vleže s oporou (v pásmech jádra rozptylu) - jednotlivé rány/10 cm, krátké dávky (3 až 5 ran)/ 21 cm, vyměnitelnost součástí – stoprocentní,  modifikace zbraně - s pažbou (pěchotní – P), se sklopnou ramenní opěrkou (výsadkový – V) a speciální (s možností nasazení infrazaměřovače – Pi. Celý vývoj měl být ukončen za dva a půl roku.

    Zajímavou skutečností, o které se zatím mnoho neví, je fakt, že se vývojové vzorky samopalu vz. 58 několikrát zkoušely v SSSR. První zkoušky proběhly na podzim roku 1957 – za osobní účasti pánů Čermáka a Pospíšila – na funkčním vzorku bez výrobního čísla, druhé zkoušky (zpráva „Otčet No 262“ nenese bohužel datum zhotovení), na prototypu č. 1853. Výbavu tvořila „dřevěná i kovová opěra, dvojnožka a nožový bodák“. Ke zkouškám byl v obou případech použit standardní sovětský program polygonových zkoušek, obvyklý pro podobný typ zbraní. Výsledky zkoušek prokázaly, že takticko-technická data jsou na úrovni současných vzorů zbraní, uspokojivá byla i přesnost střelby v různých polohách. Zajímavým poznatkem bylo, že výsledky při střelbě s dvojnožkou nebyly lepší, ale spíše horší, než vleže s oporou.

    Neméně zajímavé jsou také výsledky střelby v různých podmínkách. Zkoušela se střelba při do sucha vytřených součástech, po zaprášení, po následném skropení umělým deštěm, při vysokých a nízkých teplotách, po vlečení zbraně v písku atd. Závěr konstatoval, že zbraň pracovala po všech těchto peripetiích dostatečně spolehlivě, hůře pracovala jen při střelbě po zaprášení a následném otření hadrem a po vlečení v písku. Na 270 výstřelů připadlo 12 zádržek, tj. 4,5 % (většinou se jednalo o špatné podání nábojů ze zásobníku). Za normálních provozních podmínek vykázala zbraň 0,13 % zádržek (dle TTP bylo hraniční hodnotou 0,3 %), způsobených slabým nápichem zápalky nebo uskřípnutím nábojnice. Správně pracovala zbraň i s cvičnou municí (slepými náboji), přičemž plně imitovala ostrou střelbu.

    Vedle spolehlivosti funkce a vyhovující přesnosti střelby se při zkouškách projevila nepřípustně nízká životnost některých detailů, včetně součástí automatiky a plynového ústrojí. Metalografickým zkoumáním některých součástí (závora, kohout, vyhazovač) byla zjištěna nedostatečná kvalita materiálu.

Následné úpravy

    se provedly na deseti prototypech, z nichž byly dva vyčleněny k pokusům o zvýšení hranice samovznícení, dva k továrním zkouškám a 8 jich bylo rozesláno ke zkouškám u vojsk. Pečlivě se sledovala životnost jednotlivých součástí. Řadu nedostatků se postupně podařilo odstranit, podařilo se také zvýšit životnost součástí, hlavní nevýhoda ale zůstávala: byla jí nízká hranice samovznícení náboje v komoře zahřáté hlavně. Zkoušela se postupně celá řada odlišných konstrukčních řešení odvodu prachových plynů z vývrtu hlavně na píst, zlepšení situace ale žádná z těchto úprav nepřinesla. Jak konstatuje „Závěrečná zpráva o vývoji Sa vz. 58“, „…bylo při stávajícím stavu odběru plynů dosaženo vrcholu možností, vyhovujících pro 10 000 výstřelů“. I když se tuto a některé další závady nepodařilo zcela odstranit, byl povolen přechod do etapy přípravy výroby s tím, že během ní bude pokračovat – tak říkajíc „za běhu“ – další vývoj. V rámci tohoto vývoje byla provedena změna určitě nejpodstatnější – přesunutí plynového kanálku z nosiče hledí do zvláštního plynového násadce na předním konci předpažbí a náhrada krátkého plynového pístku pístem s dlouhou pístnicí.

Nové kontrolní zkoušky

    Při rekonstrukci se řešila souběžně také řada dalších věcí. Hlavně dostaly chromovaný vývrt, řešila se povrchová ochrana zásobníků z lehkých slitin, plech zásobníků byl zesílen, dosud dřevěné části pažby se nahrazovaly výlisky z plastické hmoty plněné dřevěnými třískami, na doporučení VTÚ se povrch kovových částí chránil resolovým emailem, bicí pružina z drátu byla nahrazena pružinou pramencovou, atd.

    Vzorky pro nové kontrolní zkoušky už měly parametry, odpovídající pozdějšímu standardnímu provedení zbraně. Nesly v.č. 2182 a 2183 a jejich zkoušky konečně přinesly kýžený efekt. Funkční zkoušky samopalu v.č. 2182 prokázaly jeho životnost za normálních podmínek - 25 333 výstřelů při jen 0,135 % poruch. Plynový kanálek se po 12 000 výstřelech neměnil, průměr (chromovaného) vývrtu hlavně vzrostl o pouhou 0,01 mm. Nosič praskl po 25 231 výstřelech, závora po 20573 výstřelech, vytahovač praskal průměrně po 3000 výstřelech, úderník vydržel po celou životnosti, píst vydržel 9068 a bicí pružina 5500 výstřelů.

Schválení a zavedení do výzbroje

    Po opakovaných kontrolních zkouškách proběhly v určitém rozsahu také doplňující vojskové zkoušky, a MNO zaujalo – stále ještě s některými připomínkami – stanovisko, že zbraň „vyhovuje základním požadavkům TTP“.

    Na jaře roku 1958 dostal výrobní podnik informativní dokumentaci a do konce června téhož roku konečnou dokumentaci pro přípravu ověřovací série samopalu, oficiálně zavedeného do výzbroje jako „7,62mm samopal vz. 58“.

Účel a bojové vlastnosti 7,62mm samopalu vz. 58

    7,62mm samopal vz. 58 je zbraň jednotlivce, určená k ničení živé síly nepřítele střelbou, pažbou nebo bodákem, zejména v boji zblízka. Lze jej využít také ke střelbě na útočící letouny, vrtulníky a snášející se padákové výsadky. Pro některé druhy vojsk je samopal vybaven sklopnou ramenní opěrkou, pro střelbu v noci jsou některé zbraně opatřeny záchytem k upevnění zaměřovacího infradalekohledu, tlumičem ohně a dvojnožkou.

    Ze samopalu lze střílet malými dávkami (3 až 4 rány), velkými (10 až 30 ran) nebo jednotlivými ranami. Účinná střelba na pozemní cíle je do 600 m, na vzdušné cíle jednotlivými ranami do 500 a dávkami do 400 m. Na skupinové cíle je střelba účinná až do dálky 800 m. Hledí je nastavitelné od 100 do 800 m po 100 m, ryska U („univerzál“) na klapce hledí slouží ke střelbě na pohyblivé cíle a pro boj v noci na dálky do 300 m.

    Ke střelbě ze samopalu vz. 58 a pro výcvik se užívají tyto náboje:

- 7,62mm náboj vz. 43,

- 7,62mm náboj svítící vz. 43 (zelený hrot),

- 7,62mm náboj průbojný zápalný vz. 43 (černý hrot),

- 7,62mm náboj zápalný vz. 43 (červený hrot),

- 7,62mm náboj zaměřovací vz. 43 (zelený hrot, bílý proužek),

- 7,62mm náboj cvičný vz. 43,

- 7,62mm náboj školní vz. 43,

- 7,62mm náboj redukovaný vz. 43.

    Náboje se plní do zásobníků ručně po 30 nábojích. Největší dostřel je 2800 m,

počáteční rychlost střely je 702 m.s-1. Střela má smrtící účinek po celé dráze letu až do bodu největšího dostřelu.

    Teoretická rychlost střelby je asi 800 ran za minutu, bojová při střelbě jednotlivými ranami až 40, při střelbě malými dávkami až 120, velkými dávkami až 150 ran za minutu. Ze samopalu lze vystřelit nepřetržitě až 270 ran.

Charakteristika samopalu vz. 58

    7,62mm samopal vz. 58 je samočinná ruční zbraň jednotlivce. Jeho automatika pracuje na principu využití tlaku plynů, odvedených z vývrtu hlavně, na píst, ovládající nosič závorníku. Nosič nese závorník a závoru, jejímž kývavým pohybem se závěr uzamyká do pouzdra zbraně. Bicí ústrojí má přímoběžný úderník, spoušťový mechanismus umožňuje střelbu jednotlivými ranami a dávkami (třetí poloha manuální páčkové pojistky na pravé straně pouzdra je zajištěno). Zásobník segmentového tvaru pojme 30 nábojů, hledí je klapkové, bodák snímatelný nožový. K rozebírání k čištění a konzervaci není třeba žádných nástrojů.

    Samopaly vz. 58 jsou opatřeny buď dřevěnou pažbou nebo sklopnou ramenní opěrou, některé také lištou pro upevnění zaměřovacího infradalekohledu. Rozlišují se:

- 7,62mm samopal vz. 58 P ( s dřevěnou pažbou),

- 7,62mm samopal vz. 58 V (se sklopnou ramenní opěrou),

- 7,62mm samopal vz. 58 Pi (se záchytem pro zaměřovací infradalekohled, tlumičem ohně a dvojnožkou).

    Váha a rozměry samopalu umožňují jeho použití ve stísněných prostorách, zákopech, osadách, horách, lesích apod.

Hlavní části samopalu

    Hlavní části samopalu vz. 58 jsou: hlaveň, mířidla, pouzdro závěru, závěr, spušťadlo a pažba nebo ramenní opěra.

    Hlaveň má chromovaný vývrt se čtyřmi drážkami a čtyřmi poli. Stoupání drážek vývrtu je 240 mm, směr stoupání šroubovice vpravo. Hlaveň je pevně nalisována do pouzdra závěru a zajištěna kolíkem Úsťová část hlavně nese nosič mušky s muškou, přibližně uprostřed délky hlavně je nalisován plynový násadec s plynovým kanálkem a plynovou trubicí, ve které se pohybuje plynový píst. Píst s dlouhou pístnicí přenáší impuls prachových plynů, odvedených kanálkem z vývrtu hlavně, na nosič závorníku. Do přední polohy ho vrací jeho vratná pružina.

    Pouzdro závěru spojuje všechny části zbraně v jeden celek a vede závěr zbraně. Do přední části je vsazena hlaveň, v dutině je uloženo spoušťadlo a vytahovač, vespod je připevněna pažbička a vzadu pažba nebo ramenní opěrka. Levá boční stěna nese – v provedení Pi - přinýtovanou montážní lištu pro noktovizor. Shora kryje pouzdro víko pouzdra závěru.

    Závěr obstarává vlastní přebíjení zbraně a uzamyká nábojovou komoru během výstřelu. Má tyto části: nosič závorníku, závorník, závoru a úderník. Nosič závorníku uvádí v činnost závorník a závoru, a vypouštěcí páku a přerušovač spušťadla. Na přední stěnu nosiče dosedá při výstřelu pístnice plynového pístu. Do vybrání v přední stěně se zasune páskový zásobník při plnění zásobníků z pásků, na pravé vnější straně nosiče je napínací páka. Závorník nese kývavou závoru, odemykanou šikmým nosem závorníku. Vzadu má otvor pro úderník. Uzamykací ozuby v přední spodní části závory přenášejí zpětný ráz výstřelu do ozubů pouzdra závěru.

    Vratné ústrojí vrací závěr zpět do krajní přední polohy. Skládá se ze základny vratného ústrojí s víkem pouzdra závěru, z bicí pružiny, vratné pružiny s vodící tyčkou prodlouženou vodítkem, a z uzávěry vratné pružiny.

    Spušťadlo umožňuje střelbu jednotlivými ranami i dávkami a zajišťuje také samopal proti neúmyslnému výstřelu. Je umístěno v zadním vybrání pouzdra závěru na dvou stejných čepech. Páčka přeřazovače střelby-pojistky je na pravé straně pouzdra.

    Samopal vz. 58P má pevnou pažbu za dřeva nebo plastu, která umožňuje jeho správné opření o rameno. Pažba má hlaviště a krk. Čelo krku pažby je zasazeno v kovové objímce pažby, hlaviště je opatřeno kovovou botkou.

    Předpažbí usnadňuje držení samopalu levou rukou, kryje část hlavně a plynový píst a chrání ruku střelce při střelbě před popálením. Skládá se z nadpažbí a podpažbí.

    Pažbička je dřevěná nebo plastová a slouží k uchopení samopalu pravou rukou. K pouzdru závěru je připevněna šroubem pažbičky a maticí šroubu pažbičky.

    Ramenní opěra je u samopalů vz. 58V přišroubována k pouzdru závěru místo pažby. Opěra je sklopná a sklápí se na pravou stranu pouzdra. Střelba je možná i se sklopenou ramenní opěrou, přičemž drží střelec samopal levou rukou za předpažbí a pravou rukou za pažbičku.

    Mířidla tvoří kolíková muška a klapkové hledí s dělením do 800 m po 100 m a ryskou U – „univerzál“. Muška je kolíková a lze ji seřizovat výškově i stranově. Hledí je klapkové, stavění dálek se provádí posouváním stavítka po klapce.

    Příslušenství tvoří: brašna na zásobníky, 4 zásobníky, bodák vz. 58, pochva bodáku vz. 58, jednotný popruh ručních zbraní a souprava čištění (vytěrák dvoudílný, koudelníček, žíněný kartáček, chránítko ústí, olejnička, klíč mušky). V brašně na zásobníky je uložen také cvičný násadec, který ale k příslušenství nepaří.

Činnost ústrojí zbraně při střelbě

    Za pochodu nese střelec samopal na popruhu, bodák je zasunut v pochvě na opasku a zásobník v samopalu. Nábojní komora je prázdná, závěr je v přední poloze a úderník doléhá na zápalník, takže bicí i vratná pružina jsou nejméně stlačeny. Křidélko přeřazovače-pojistky je nastaveno dolů do polohy zajištěno.

    Po výstřelu se pohybuje plynový píst tlakem plynů, odvedených kanálkem do plynové trubice, dozadu, až narazí koncem pístnice na čelo nosiče závorníku. Nosič s úderníkem se začnou pohybovat dozadu. Po určité dráze vykývne zkosená plocha odemykacího výstupku nosiče závoru z uzamčené polohy. Od tohoto okamžiku se všechny části závěru, tj. nosič závorníku, závorník, závora a úderník, pohybují dozadu společně. Je-li nastaven režim „jednotlivé rány“, stlačí asi v polovině dráhy levá strana můstku nosiče závorníku výstupek přerušovače.

    Závorník, unášený nosičem závorníku, vytáhne vytahovačem z nábojové komory vystřelenou nábojnici, která narazí dnem na čelo vyhazovače a je vyhozena z pouzdra samopalu směrem nahoru doprava. Během celého pohybu závěru dozadu se stlačují vratná a bicí pružina.

    Po dosednutí nosiče závorníku na základnu vratného ústrojí vrací vratná pružina závěr do přední polohy. Úderník tlačí dopředu bicí pružina, až se zachytí svým spoušťovým ozubem za pravý záchyt úderníku: ten ho pak zadržuje do té doby, dokud není snížen vypouštěcí pákou. Vypouštěcí páku vykyvuje pravá strana můstku nosiče závorníku, když nosič závorníku dosáhl své přední polohy. Odpálení náboje nemůže nastat dříve, dokud není závorník bezpečně uzamčen závorou. Když vypustí pravý záchyt úderník, zadrží ho levý záchyt, který je v záběru se spoušťovou pákou, je-li přeřazovač-pojistka v poloze pro střelbu dávkami, nebo je v záběru s přerušovačem (při režimu „střelba jednotlivými ranami).

    V obou případech je při stisknutí spouště buď spoušťovou pákou nebo přerušovačem stlačen levý záchyt úderníku a úderník je vržen bicí pružinou vpřed, přičemž narazí na zápalník. Úderník nelze vypustit ze záchytu tehdy, je-li křidélko přeřazovače-pojistky nastaveno ve svislé poloze „zajištěno“. V této poloze přeřazovač-pojistka vysune ze záběru s levým záchytem úderníku jak spoušťovou páku, tak i přerušovač a zajišťuje zbraň proti odpálení.

    Závorník je unášen kupředu nosičem závorníku prostřednictvím závory, přičemž vysune jeden ze zasouvacích ozubů závorníku náboj ze zásobníku a zasune ho do nábojové komory, drápek odpruženého vytahovače zaskočí do drážky dna nábojnice a uzamykací ozuby závory zapadnou do příslušného vybrání v pouzdře závěru. V uzamčené poloze přidržuje závoru shora příčka nosiče závorníku. Nosič závorníku pak vykoná ještě krátkou dráhu (podkluz) kupředu, než dosedne svým čelem na pouzdro závěru.

    Záchytka závěru, ovládaná podavačem zásobníku, umožňuje zadržení závěru v zadní poloze po vystřelení posledního náboje ze zásobníku. Záchytku lze ovládat také ručně rýhovaným výstupkem vespod pouzdra závěru na pravé straně před lučíkem.

Částečné rozebírání k čištění

    K čištění rozebírá voják zbraň při spuštěném úderníku, a to takto:

  • Po stisknutí záchytky zásobníku vyjme vyklopením zásobníku dopředu a dolů zásobník ze zbraně.

  • Po vytlačení a následném vytažení kolíku víka pouzdra vpravo zatlačí zadní konec víka palcem dopředu a nahoru, vyklopí víko z pouzdra a celé vratné ústrojí vytáhne ze zbraně.

  • Vyjme závěr tak, že ho stáhne pravou rukou za napínací páku dozadu na doraz a vyzvedne ho z pouzdra závěru (po nadzvednutí pod něj podsune prsty a sevře ho do dlaně). Vytáhne úderník za hlavu dozadu, pootočí jím doleva a vytáhne ho úplně z dutiny nosiče. Tím se uvolní závorník, který stáhne dozadu a vyjme z nosiče směrem dolů. Vykloněním předního konce závory nahoru sejme se závorníku závoru.

    -   Palcem pravé ruky zatlačí a následně vytáhne kolík nadpažbí doprava. Pravou rukou nadzvedne zadní část nadpažbí, vykloní ho nahoru sejme se zbraně.

    - Pravou rukou uchopí píst, stlačí ho proti působení pružiny pístu dozadu na doraz a vykloní nahoru. Tahem za píst šikmo dopředu vyjme píst ze zbraně.

    Výroba

        Samopal vz. 58 nahradil ve výrobě samonabíjecí pušku vz. 52/57 a ve výzbroji navíc také samopal vz. 24/26. Tehdejší Závody říjnové revoluce, n.p. Vsetín, závod 05 Uherský Brod (nynější Česká zbrojovka, a.s.) jich prý vyrobily celkem více než 920 000 kusů, poslední z nich údajně v roce 1984. Samopal se tedy vyráběl – pochopitelně s přestávkami - 25 let.

     

    Komparační zkoušky v SSSR v roce 1967

         V listopadu a prosinci roku 1967 proběhly na zkušebním polygonu v Leningradu komparační zkoušky československého samopalu vz. 58 se zbraněmi AK a AKM sovětské konstrukce vyráběnými ve státech Varšavské smlouvy, a porovnávací zkoušky střeliva. Originální zpráva z těchto zkoušek není bohužel k dispozici, závěrečné hodnocení ale zní v českém překladu jednoznačně: „Účel zkoušek byl splněn beze zbytku. Zkoušky prokázaly, že z hlediska takticko-technických požadavků jsou zbraně čs. konstrukce plně srovnatelné se zbraněmi konstrukce Kalašnikova sovětské výroby. Kvalita výroby z hlediska povrchové ochrany je dostatečná, životnost některých součástek o něco nižší. Zbraně jsou spolehlivé při střelbě v různých podmínkách exploatace, přesnost střelby jednotlivými ranami je zhruba na stejné úrovni. Rozdíly při střelbě v dávkách je možno vysvětlit nevycvičeností sovětských střelců vzhledem k vyšší kadenci čs. zbraně. Čs. samopal vz.58 fungoval spolehlivě i při použití nábojů vyrobených ostatními státy Varšavské smlouvy“.

    A závěrem ?

        Nejlepším doporučením zbraně je skutečnost, že je ve výzbroji československé a české armády od roku 1959 dodnes, tedy už 45 let. Samopal vz. 58 prodělal několik etap vývoje a podrobil se řadě zkoušek, třikrát i v zemi, která je na zkoušky specialista – Sovětském svazu. Zjištěné nedostatky se postupně odstranily a zbraň se tak vyšlechtila, že s ní vlastně až do dnešních dnů nebylo třeba nic podstatného dělat. I to je dobrá vizitka její konstrukce a konstruktérů. Vždyť i proslavený samopal AK-47 M. T. Kalašnikova prodělal v průběhu svého – jen o 10 let delšího - života řadu změn a konstrukčních úprav ke zlepšení užitných vlastností.

        A samopal vz. 58 ? Od jeho vzniku a schválení na něm nebyly udělány prakticky žádné změny ke zlepšení funkce, protože fungoval  a funguje bez potíží a za všech podmínek. Veškeré změny měly jen zlevnit a zjednodušit výrobu. A přitom by mu třeba jen drobné a finančně nenáročné úpravy určitě prospěly. Snahy o zlepšení jeho vlastností tu byly, ztroskotaly ale vždy na nezájmu a nedostatku financí, které se mnohdy bezúčelně vynakládaly jinde.

        Ze samotné koncepce zbraně, dané použitím originálního přímoběžného závěru s nesenou závorou, vyplývá jeho menší přesnost v dávkách. Rotace závorníku a poněkud vyšší hmotnost závěru automatu AK odčerpává při odemykání závěru větší část energie zpětného rázu výstřelu a současně také prodlužuje dobu odemykání, takže má AK ve srovnání se samopalem vz. 58 nižší kadenci, a také náraz jeho závěru v zadní poloze je měkčí. Přesnější jsou zvláště AK s frézovaným pouzdrem závěru, které jsou zhruba o 1 kg těžší a mají těžiště dál vpředu. Citelně chybí kompenzátor zdvihu ústí hlavně, kombinovaný s úsťovou brzdou. Zbraň je totiž nejen celá velmi lehká, takže dost „kope“, ale hlavně je „lehká na předek“, který se pak při střelbě snadno zvedá. Velmi lehký samopal vz. 58 je ale zase příjemný k nošení, jeho verze se sklopnou ramenní opěrou je dostatečně krátká, aby se do bojového vozidla pěchoty vešly zády k sobě dvě řady střelců i s „malou polní“. Někteří odborníci samopalu vz. 58 vyčítají větší složitost pro údržbu v poli ve srovnání s AK a některé malé díly, která lze v polních podmínkách snadno ztratit.

        Konstrukce zbraně je přirozeně poplatná své době. Přesto si samopal vz. 58 - podle slov „žhavých uživatelů“, účastníků zahraničních misí –  stále získává obdiv mnoha příslušníků zahraničních armád svou promyšlenou a účelnou koncepcí, odolností, střeleckými vlastnostmi, jednoduchou údržbou a spolehlivostí i v extrémních podmínkách. A věřme, že tomu tak ještě dlouho bude.

  • Technická data samopalu vz. 58P (vz. 58V):

    ráže: 7,62 mm

    náboj: 7,62mm náboj vz. 43 /7,62x39 mm/

    celková délka samopalu bez bodáku: 845 mm (845/636 mm)

    celková délka samopalu se vztyčeným bodákem: 1000 mm

    délka hlavně: 390 mm

    počet drážek v hlavni: 4

    stoupání drážek: 240 mm

    délka záměrné: 353 mm

    rozsah hledí: od 100 do 800 po 100m

    výška samopalu se zásobníkem: 255 mm

    šířka samopalu: 57 mm (se sklopenou opěrkou 72 mm)

    hmotnost zbraně bez zásobníku a bodáku: 2,91 kg

    hmotnost zbraně s plným zásobníkem a bodákem: 3,77 kg

    hmotnost prázdného zásobníku: 0,19 kg

    hmotnost plného zásobníku: 0,68 kg

    hmotnost brašny: 0,58 kg

    hmotnost brašny s příslušenstvím bez zásobníků: 0,74 kg

    počet zásobníků v brašně: 4 kusy

    kapacita zásobníku: 30 nábojů

    kapacita nábojového pásku SKS: 10 nábojů

    kadence teoretická: 800 ran za min.

    kadence praktická: jednotlivými ranami – 40 ran za min.

                                   krátkými dávkami – 120 ran za min.

    největší dostřel: 2800 m

    smrtící účinek střely: do 2800 m po celé dráze letu

    vo: 705 m.s-1

    Eo: 1988 J

                                                                                                        Ing. Jiří Fencl

    Použito se svolením autora.

Rubrika: Zbraně a střelivo | Datum zveřejnění: 11.03.2014 12:20 | Zobrazeno: 1741x
Začátečníky primárně přibíráme do některé ze tříd pro začátečníky:)  Důvod je zřejmý - začínáte ve skupině , kde jsou všichni na stejné úrovni. Pokud Vám ale nevyhovuje časový rozvrh ani jedné ze...
Otevíráme novou třídu sebeobrany krav maga pro začátečníky.  Nepotřebujete žádné zkušenosti  se sportem nebo sebeobranou.   Naučíte se řešit  různé  krizové situace. Naučíte se ubránit silnějšímu...
 Otevíráme novou třídu sebeobrany krav maga   pro začátečníky.  Naučíte   se ubránit silnějšímu útočníkovi, naučíte se řešit nejčastější způsoby fyz. napadení, zvládat stresové situace,  získáte...
Ubránit se proti útoku střelce, jako byl ten v ostravské fakultní nemocnici, lze, ale je to velmi obtížné, komentuje tragickou událost bývalý náčelník oddělení útvaru speciálních operací vojenské...

Nůž a sebeobrana

14.11.2019 13:15
Sebeobrana nožem, tedy použití nože v situaci, která hrozí újmou na zdraví, má mnoho zastánců i odpůrců. Ne každý si ale může dovolit střelnou zbraň. A nůž je zkrátka alternativa. Konečně -...
Bojová umění , bojové sporty, bojové systémy, street fight, sebeobrana, MMA, box, karate, judo, kick-box,thai-box, krav maga, různé druhy kung-fu, školy boje nožem nebo tyčí, všelijaké organizace...
4 nejdůležitější aspekty sportovního výkonu jsou – trénink, rozvoj schopností, výživa a odpočinek. Je třeba si uvědomit, že správná strava , resp. její načasování je nedílnou součástí tréninku....
Pocit bezpečí je iluze, v podstatě už jsme ve válce, varovali čeští odborníci Nezavírejme oči před aktuálními hrozbami a přijměme skutečnost, že se společnost zmítá v problémech, ne-li na...
Klimatolog Cílek: Je to teprve začátek. Do pohybu se mohou dát stamilióny Klimatolog a filozof Václav Cílek v rozhovoru pro Právo varuje, že současná imigrační krize, související navíc s...