„Čím větší je útočník, tím tvrději pak dopadne na zem.“

„Při boji musíš být agresivní. Agresivní ale musí být tvoje tělo, ne myšlenky.“

„Okolnosti? Kašlu na ně. Vytvářím si je sám.“

„Nejdůležitější je včas vidět, že útok přichází.“

„Všechno co uděláš musí být funkční.“

„Dokonalost technik má být podřízena psychickému výcviku.“

„Pokud si necháš svázat ruce, potom svázat nohy a pak nasadit oprátku na krk, ani Krav Maga ti nepomůže. “

„Vidět očima není totéž jako vidět myslí. “

„Většinou není problém zasáhnout útočníka. Ale vždy je problém nedovolit aby zasáhl on.“

„Nech útočníka dělat vše zbytečné, ale zabraň mu udělat cokoli by tě ohrozilo.“

„Pokud na něco hodně myslíš, abys to udělal dobře, nepovede se ti to.“

„Použij co nejefektivnější útok na nejzranitelnější místo útočníka.“

„Pokud útočníka zasáhneš(nebo on tebe), nepřemýšlej, nezastavuj, pokračuj dál. “

„Nikdy neopakuj to, co se ti poprvé nepovedlo.“

„Bez rizika není žádný souboj.“

„Předstírej nevědomost, ale nebuď blázen.“

„Pokus se nad útočníkem zvítězit argumenty. Jestliže to není možné, vtluč mu je do hlavy. “

„Když jsi napaden, instinkt chce zadržet dech a napnout svaly.Chyba. Buď uvolněný a dýchej.“

„Při tréninku důsledně odlišuj efektní od efektivního. “

„Krav maga není nic hezkého nebo fotogenického. Někdo by řekl, že je brutální a agresivní. Každopádně funguje. “

„Dobrá nálada sice nevyřeší všechny problémy. Naštve ale tolik lidí, že stojí za to si ji udržovat.“

„Bezpráví se často dopouští i ten, kdo něco neudělá. Ne jenom ten, kdo něco dělá.“

„Vyhne se nebezpečí, kdo se má na pozoru i když je v bezpečí.“

„Čiňte předem druhým to, co by oni činili vám“

„Člověk je bezmocný jen tehdy, když se bezmocným cítí.“

„Kdo zná druhé, je chytrý. Kdo zná sebe sama, je moudrý. Kdo přemáhá druhé, je silný. Kdo přemáhá sebe sama, je mocný. “

„Svého nepřítele nesmíš nenávidět. Ovlivňuje to tvůj úsudek.“

„Je trochu pozdě učit se plavat, když už jsi spadl do hluboké vody.“

„Zásadně se neperu, moc to neumím. Ale umím se výborně bránit. “

„Nebojuj jako dívka. Radši se nauč Krav Maga.“

„Potlač bolest. Strach přeměň v agresivitu.“

„Opatrný - ano. Ostražitý - rozhodně. Strach - ten ať má nepřítel. “

Vyhořelá generace.Hrozí nám infarkt duše.

Lidé starší generace říkají, že poprvé si na únavu začali stěžovat až po padesátce, ale já často potkávám unavené třicátníky. Plánovací kalendáře někdy používají už děti na základní škole. Univerzitní učitelé si často povzdechnou nad tím, že studenti nemají čas chodit na přednášky a obtížně dohledávají volný termín, aby vůbec mohli přijít na zkoušku. A nad tím vším se vznáší opar nějaké těkavé nervozity. Německý filosof korejského původu Byung-Chul Han se v knize, která vyšla v českém překladu R. Baroše jako Vyhořelá společnost (Rybka Publishers, 2016), zabývá společností v digitálním reji, která stále víc pociťuje únavu. Je to důležité téma, nejenom z osobního hlediska, abychom mohli prožít dobrý život, ale i z hlediska celé společnosti – budeme vůbec mít energii na změnu? Výměna disciplíny za výkonnost V nedávné společnosti vládla disciplína. Stát, firma či zaměstnavatel vydával sérii příkazů a obvykle tvrdě dbal na jejich dodržování. Důležitá byla poslušnost, zatímco dnes je důležitý výkon. Lidé se stávají podnikateli sebe samých a neštítí se vykořisťovat sami sebe, protože uvěřili heslům o efektivitě, iniciativě a motivaci. Model disciplíny byl nahrazen modelem výkonnosti. Vnímám to i v tak nevýrobní sféře, jako je věda. Před deseti lety jsme byli rádi, když průměrný pracovník vědeckého ústavu napsal v oboru přírodních věd kolem dvou či tří vědeckých publikací, ale nyní mladší kolegové jich zvládnou kolem osmi. Ale přitom nemáme pocit, že by došlo k nějakému velkému intelektuálnímu průlomu, spíš k poctivé, vytrvalé, ale řádně rozmělněné vědecké práci. Ve společnosti soustředěné na výkon, říká Han, dochází k systémovému násilí, které se často projevuje depresemi, ale může vést až k „infarktu duše“. Dochází k němu, když už přestáváme zvládat přemíru možností a činností. Na jedné straně se od člověka očekává, že bude dobrý partner a rodič, ale také že si bude budovat kariéru. Ocitá se pak ve válečném stavu se sebou samým, protože tělo i duše se občas potřebuje povalovat. Je pak obtížné rozeznat, kdo je pachatel a kdo oběť. Hektický shon málokdy přináší něco nového, spíš jen urychluje to, co již existuje. Bdělost divokého zvířete Jedním z hlavních rysů moderních digitálních médií je schopnost rychle přeskakovat z tématu na téma a téměř najednou zvládat víc různých úkolů. Tuto činnost, kdy zároveň telefonujeme, mailujeme či odpovídáme na sociálních sítích, obvykle popisujeme jako multitasking. Když píši tuto zprávu, poslouchám gregoriánský chorál. Neumím si představit, že by si mniši při zpěvu hráli s mobilem. Multitasking se podle Hana nejvíc ze všeho podobá technice pozornosti, která je nezbytná pro přežití v přírodě. Zvíře jí, ale musí být ve střehu. Chrání potomstvo, hlídá si své partnery. Většinou není schopno se nějak hlouběji pohroužit do sebe, anebo věnovat plnou pozornost potomkům či partnerovi. Multitasking je tak spíš charakteristický pro starší a víc animální vrstvu mysli, zatímco kulturní mysl je založena na pomalé, prožívané výměně krásy a souměrnosti. Žádná doba si necenila lidí činorodých, to znamená neklidných, víc než ta naše. Jenže na schopnosti mít dlouhou chvíli a nic nedělat závisí i schopnost se uvolnit. Tu potřebujeme, když chceme naslouchat svým blízkým, anebo třeba hudbě, umění či přírodě. Kolikrát v krásné krajině potkávám běžce nebo kolaře zcela zahleděné na vlastní neklidný výkon. Mizí tak společnost naslouchajících, protože hyperaktivní ego ztratilo přístup k hluboké soucitné koncentraci. Společnost práce a výkonu není svobodnou společností. Na jednu stranu si to pod vlivem atmosféry doby umocněné médii a reklamou myslíme, ale v hloubi duše tomu stejně nevěříme, takže nakonec mysl sklouzává do strachu a hysterie. Hněv a zlost Změnila se i forma naší naštvanosti. V nedávné společnosti lidé často podléhali hněvu – jako schopnosti nějakým emočním výbuchem uzavřít jeden děj a pokračovat do nového stavu. Hněv byl tehdy normální a lidé mu rozuměli. Dnes jej vnímáme jako negativní emoci, která je ve vesměs pozitivně laděném světě považovaná za zakázanou. Nahrazujeme je povolenou, ba žádanou jinou emocí – je to mírné rebelství a chronická naštvanost, které se zbavujeme zejména pozdě večer na sociálních sítích. Neustále slýcháme, že určitý film či kniha „boří společenské konvence“ a obvykle se tím rozumí volnost sexuálního chování, která diváka či čtenáře ubezpečuje, že se může chovat podobným způsobem. Ve skutečnosti současné společenské konvence boří lidé, kteří se rozhodli neřídit auto, nedívat se na pořady o vaření, nebýt na Facebooku, anebo se účastnit hnutí „90“, podle kterého máte vlastnit jenom 90 věcí (dvě ponožky se počítají za jednu věc). Radikální větev tohoto hnutí dokonce věří, že stačí 40 věcí. Rovněž péče o děti poněkud zavání společenskou vzpourou. Kdyby nějaký manažer chtěl skutečně bořit současné konvence, tak by se neměl často mýt, ani chodit v čistém obleku, což je nemyslitelné, ale dětskou pornografii mu tolerovat budeme, anebo jej učiní ještě zajímavějším. Han považuje hyperaktivitu za extrémně pasivní formu konání, protože málokdy vytváří něco nového, jen opakuje a zesiluje řečené. Člověk je ve vleku dění kolem sebe a aby zvládl všechny podněty, potřebuje nějakou formu dopingu, nejčastěji léků na dobrou náladu. Špatná nálada je totiž v pozitivně laděné společnosti nežádoucí. Stupňování výkonu bez ohledu na potřeby duše vede k vyhoření. Tím, jak stupňujeme požadavky na sebe samé, tak žádný výsledek není považován za uspokojivý. Touha není nikdy ukončena, cíl není dosažen. Klid se nedostavuje. Pozitivní společnost je násilná Tato společnost nám na jednu stranu říká „užívejte si světa a těla všemi prostředky“, ale také nařizuje – „produkujte, vyrábějte, pracujte“. Takže tady máme kombinaci velké svobody a velkého útlaku, který směřujeme sami na sebe. Sebevykořisťování je nejefektivnější formou otroctví. Útlak vždycky budí nějakou formu agresivity, takže současná pozitivně laděná společnost je násilná, ale většinou neviditelným způsobem. Ten se projevuje autoagresivitou, domácími neshodami či nadávkami na sociálních sítích. Tato skrytá forma násilí má však potenciál přerůst do výbuchu viditelného násilí, jako se stalo při londýnských nepokojích, jejichž mnozí původci nebyli frustrovaní Pákistánci, ale „white, rich and British“, tedy bílí Britové z vyšších středních tříd, kde je míra auto-útlaku nejvyšší. Násilí páchané na sobě od určité hranice snadno přechází do davové brutality. Pařížský syndrom Jako pařížský syndrom je označována psychická porucha, která se projevuje halucinacemi, bušením srdce, ztrátou a „vykolejením sebe sama“. Postihuje nejčastěji japonské turisty v Paříži, kam přijíždí s mediální či reklamní představou krásného města, ale jsou konfrontováni s jeho realitou. Probouzejí se ze snu do skutečného, problematického světa. Na druhou stranu jsem nikdy neslyšel o žádném Čechovi, který by ve své vrozené nedůvěře a skepticismu, trpěl pařížským syndromem. Právě naopak chaos pařížského světa, směs velkého a nízkého nás spíš okouzluje. Han říká, že přemíra dat svět neosvětluje a nevytváří žádnou pravdu. Čím více informací se do světa vypouští, tím větší neuspořádanost v něm panuje. Další chyba se asi stala v okamžiku, kdy jsme uvěřili, že více peněz znamená více života. Definici života jsme ovšem převzali z televizních seriálů a z reklamy, která nám ukazuje, že když za výrobek zaplatíme o něco méně, tak po zbytek dne máme obrovskou radost a to až do dalšího podobného nákupu. Řekl bych, že hlavní význam Hanovy koncepce „vyhořelé společnosti“ spočívá v rozeznání toho, že vcelku nenápadně vznikla nová, ale přesto násilná společenská norma výkonnosti, která tím, jak rozbila model disciplíny předcházející společnosti, se sama sebe považuje za svobodnou a pokrokovou. Ve skutečnosti vede přemíra dat k znejistění a zakrytí světa a novým, vysoce účinným typem otrokářství se stal sebeútlak. Ten se neustále stupňuje a může vést až k „infarktu duše“ či výbuchu davu. Lék je celkem banální. Každý jej zná, protože vyrůstá z přirozených potřeb těla i duše – pomalejší pohyb, málo věcí i málo informací, ale zato pečlivě vybraných a hlavně schopnost naslouchat sobě, lidem, přírodě a okolnímu světu. Pramen: Han Byung-Chul (2016): Vyhořelá společnost. Rybka Publishers. Praha/ Echo24.cz, 10.12.2016.
Rubrika: Zajímavé články | Datum zveřejnění: 17.12.2016 22:34 | Zobrazeno: 1293x

Besídka 2017

16.12.2017 09:54
Vánoční besídka 16.12.2017  Sraz v 09.54 U Matasů, na návsi v Černicích. Přesun po vlastních nohách cca 500m k řece. 10.00 rum s čajem pro zahřátí. Do 12.00-12.30 trénink za každého počasí na...
2.1. 2018 startuje nová skupina  začátečníků. Trénovat  budete   v ÚT a ČT od 06.30 do 08.00 hod.   Na tyto tréninky musíte být vybaveni chráničem zubů, suspenzorem a boxerskými rukavicemi...   ...
2.1. 2018 startuje nová skupina  začátečníků. Trénovat  budete   v ÚT a ČT od 20.00 do 21.30 hod.   Na tyto tréninky musíte být vybaveni chráničem zubů, suspenzorem a boxerskými rukavicemi...   ...
 Hlásíte se  do kurzu sebeobrany KRAV MAGA.  Trénovat budete 2 x týdně, vždy v PO a ST od 18.15 do 19.45 hod.  Během 3 měsíců se naučíte  základní principy osobní bezpečnosti , naučíte se jak...

Morální dilema

30.05.2017 09:37
Kdysi (cca 15 let zpátky, když jsem s Krav Maga ještě neměl nic společného) jsem četl jednu knížku, kterou napsal jeden chytrý pán, Frederick Forsyth.  Vzpomínám si , jak tam jedna z hlavních...
Uvádíme přehled největších tepen v lidském těle, přibližnou hloubku jejich uložení a čas bezvědomí resp. úmrtí v případě jejich přerušení. Zdrojem je publikace All – In Fighting, autora  W. E ....
Lidé starší generace říkají, že poprvé si na únavu začali stěžovat až po padesátce, ale já často potkávám unavené třicátníky. Plánovací kalendáře někdy používají už děti na základní škole....
4 nejdůležitější aspekty sportovního výkonu jsou – trénink, rozvoj schopností, výživa a odpočinek. Je třeba si uvědomit, že správná strava , resp. její načasování je nedílnou součástí tréninku....
Pocit bezpečí je iluze, v podstatě už jsme ve válce, varovali čeští odborníci Nezavírejme oči před aktuálními hrozbami a přijměme skutečnost, že se společnost zmítá v problémech, ne-li na...
Klimatolog Cílek: Je to teprve začátek. Do pohybu se mohou dát stamilióny Klimatolog a filozof Václav Cílek v rozhovoru pro Právo varuje, že současná imigrační krize, související navíc s...